Dobrovolníci a fungování organizace

Klíč pro rodinu je nezisková organizace, která stojí téměř výhradně na dobrovolnické bázi. Práci dobrovolníků je jeden z nejdůležitějších pilířů, na kterém organizace stojí.

 

Dobrovolníci jsou většinou studenty Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Tito mladí lidé studující magisterský navazující obor Sociální práce (tedy absolventi minimálně bakalářského stupně studia) v Klíči provádějí svou odbornou praxi. Tak jako například posluchači medicínských oborů doplňují své teoretické vzdělání o praktické vědění ve fakultních nemocnicích, tak i naše organizace funguje obdobným způsobem. Znamená to, že studenti pracují s klienty v jejich reálných životních situacích a jsou vystaveni veškerým obtížím a nárokům, které život klientů přináší. Naši dobrovolníci pracují jako „asistenti do rodiny“, dále organizují volnočasové volnočasových aktivity pro děti jako jsou Vánoční a Velikonoční dílničky, ale také fundraising, public relations či management středně velké organizace.

 

Našim motem je poskytovat co nejkvalitnější služby našim klientům v intencích našeho poslání a cílů a zároveň dávat prostor mladým lidem pro rozvoj a odborný růst. To vše pod odborným vedením supervizorů a metodiků, kteří práci našich dobrovolníků neustále metodicky vedou a supervidují. Odborné vedení a supervize zajišťují vysokoškolští učitelé z Masarykovy univerzity. Jsou v intenzivním kontaktu s dobrovolníky, aby je odborně vedli a eliminovali tak riziko jejich neodborného zásahu do života klientů, stejně jako je podpořili v jejich velmi obtížné práci, aby nedošlo k jejich přílišnému emocionálnímu a psychickému přetížení.

 

Našim cílem je poskytovat skutečně profesionální práci, která odpovídá nejnovějším poznatkům v oboru sociální práce a zároveň dbát na rozvoj a růst těch, na kterých naše práce stojí – dobrovolníků.

 

Jsme přesvědčeni, že propojení univerzitního prostředí s přímou praxí je v prostředí sociálních služeb ojedinělým počinem, který však otevírá prostor pro dynamický rozvoj efektivní práce s klienty a to i v těch obtížných situacích klientů, které se zdají být velmi těžce řešitelné.

 

 

naše asistentky v roce 2012, foto: archiv Klíče pro rodinu

Dobrovolník a jeho služba

Služba dobrovolníka není snadná, stojí dost času a odměna je žádná nebo jen symbolická. Zeptali jsme se proto v krátkém interview některých z našich asistentek, co jim dobrovolnictví dává a jak ji vnímají.

Proč jsi se pro službu asistentky rozhodla?

Petra: V Klíči pro rodinu jsem začala pracovat v rámci povinné praxe v magisterském ročníku sociální práce. Tato práce mě zaujala, tak jsem v ní pokračovala i další semestr jako dobrovolnice.

Marija: Soudržnost rodiny je pro soužití nás všech různých lidí podle mě zásadně smysluplná a chtěla jsem se na ní podílet. Taky proto, že jsem zažila ve vlastní rodině, že pohled a podpora někoho zvenčí, komu členové rodiny důvěřují, je nezaměnitelná.

Lucie: V Brně jsem byla nováčkem a hledala jsem praxi ke studiu. V té době jsem se dozvěděla o Klíči a chtěla jsem to zkusit. A tak se ze mně stala asistentka...

Kateřina: Služba sociální asistentky v organizaci Klíč pro rodinu je skvělou možností pro studenty sociální práce získat praxi ve svém oboru. Výhodou je přímá práce s klientem, komunikace s úřady, supervize, různé semináře, apod. V jiných organizacích jsem se s takovu možností práce nesetkala.

Cítíš se být klienty přijímána, respektována? Proč?

Petra: Mám štěstí, že moje klientka je motivovaná měnit její životní situaci a je otevřená spolupráci. Máme spolu do značné míry přátelský vztah, tedy určitě mě respektuje. Na schůzky s ní se těším.

Marija: Ano, dnes se cítím, ale nebylo to hned zezačátku, vyrostlo postupně, jak jsme se vzájemně poznávali. Poznám to podle toho, jak mě v rodině vítají (otevřeně a vřele) a jak jsou postupně ochotnější se více otevírat v tom, co prožívají. Také chtějí slyšet moje názory a byť se neshodují někdy s jejich, berou je v potaz a jako námět k diskuzi.

Lucie: Cítím se být přijata i respektována. Je to hlavně díky tomu, že jsme se s klientkou hned na začátku domluvily, že k sobě budeme upřímné. Toto funguje a i díky tomu mě klientka lépe přijala, nebere mě jako "záškodníka".

Kateřina: Ano, cítím. Moje současná klientka službu asistence považuje za přínosnou a pozitivní, je ráda, když nemusí např. chodit na úřady sama a někdo jí poradí. Proto se cítím být klientkou přijímaná. Nepovažuje mne za kontrolu a dohled, ale za pomoc jí samotné a její rodiny.

Považuješ službu asistentky za užitečnou? Proč?

Petra: Jednoznačně. Každá rodina i problémy v ní jsou specifické a vyžadují systematickou, dlouhodobou práci. Je velká výhoda, že každá rodina v Klíči má svoji vlastní asistentku, která se jí plně věnuje a může se do hloubky seznámit s její situací a cíleně ji pomoci řešit.

Marija: Považuji ji za opravdu užitečnou především kvůli výsledkům - ať už jde o menší či významnější pokroky ve fungování rodiny, vidím změnu k lepšímu, ke které věřím přispívá už jen to, že podporuju její členy pálčivá témata otevírat a věnovat se jim společně. Soudím tak především ze změn viditelných (zlepšené zdraví, lepší komunikace v rodině, přínos aktivit pro děti), ale doufám, že spolupráce bude mít i dlouhodobější dopad, který teď nevidím.

Lucie: Určitě. Skvělá příležitost stát se kvalitním sociálním pracovníkem. Vše si člověk může vyzkoušet sám, bez toho aniž by mu někdo říkal co a jak má dělat - jsme bráni jako rovnocenní sociální pracovníci. Velmi cenné jsou rady metodičky. Pro klienty je tato služba určitě také užitečná - úředníci nebo jiní pracovníci na ně nemají tolik času, nemohou se jim tolik věnovat - my ten čas naopak máme. Můžeme jim poskytnout potřebné informace, doprovody na úřady, vyslechnout je, poradit jim apod.

Kateřina: Službu asistentky považuju za přínosnou, protože jsou vidět pozitivní výsledky. Například považuji za důležitou pomoc při jednání s úřady, které klienti sami často nezvládají a přitom jim může velmi prospět.

Co je na službě asistentky nejtěžší?

Petra: Mnoho vnějších problémů způsobují problémy vnitřní. Téměř každé naší rodině by prospěla rodinná psychoterapie. Na to ovšem my asistentky nemáme vzdělání. Já osobně se často potýkám například s chaotičností mojí klientky

Marija: Udržet si odstup. Ve smyslu stále si uvědomovat, že rozhodnutí je zkrátka na rodině a že já jsem ten, kdo může vnést jasnost, nabídnout možnosti a podpořit, ale vývoj samotný jde mimo mě, je to jejich život. Byť mi přijde, že je pro ně lepší určitý krok, i přesto je podržet v rámci dohody ve všem, do čeho se budou chtít pro společné dobro pustit, ať už je to podle mě jakkoliv účinné.

Lucie: První setkání s klientem - nervozita, zda si asistentka a klient "sednou". Boj s byrokracií - klientovi by pomoci šlo, ale úřady se ohání zákony a vidí ve všem velký problém. Pojmenování problému klientem - pokud si klient neuvědomí, že má problém a nepojmenuje ho, nelze ho řešit, protože asistent nemůže klientovi vnucovat nějaké své představy.

Kateřina:    Asistent musí být trpělivý a nesmí čekat pozitivní výsledky ze dne na den. Každý klient je jedinečný a ačkoli někdy máme jiný názor, musíme vždy klienta respektovat.

Co ti služba asistentky přináší?

Petra: Jednoznačně zkušenosti a praxi v mém oboru (sociální práce) v přímé práci s klienty.

Marija: Uspokojení z jakési užitečnosti, vzácný vhled do chodu rodiny a různých peripetií, inspiraci v řešení rodinných a vztahových problémů (od členů rodiny) a podporu ve vzdělávání v oblasti, která mě moc zajímá.

Lucie: Cenné zkušenosti - na jiné praxi jsem se nenaučila tolik, co v Klíči (vím, kde co najít, na koho se při řešení problémů obracet, kontakty na instituce,...). Spolupráce s dalšími asistentkami - více pohledů na určitý problém. A fajn kamarádky – asistentky.

Kateřina: Větší rozhled v sociální práci s rodinou, umím se více orientovat v různých oblastech. Líbí se mi také společné supervize a sdílení zkušeností s ostaním asistentkami.